MŠ  MŠ 

Asi dvouhodinový výpadek motoru kotvy, na které jsme doposud jezdili, nás přesídlil na sedačkovou lanovku. Děti zvládly lanovku i nelehký 1.5 km dlouhý svah Portášky naprosto bravurně. A tak ji sjížděly i odpoledne. 

Družstvo začátečníků se tak na kotvu dostalo až po obědě. Za jejich historicky první jízdy na červené sjezdovce jim patří obrovský potlesk.

Večer jsme předávali diplomy, zakončovali dvoudenní hru Můj anděl a četli na dobrou noc.

V pátek dopoledne mají děti na výběr mezi lyžemi a hraním si venku před penzionem. Po obědě už šup-šup na autobus.

Ráno jsme se vydali do kopce na planinu, která se úplně nabízela jako místo pro svolání sochařského sympózia. Díla, která tam děti vytvořily, byla impozantní. Cesta zpět byla snazší než ta nahoru, na lopatách to frčelo náramně.

Odpoledne jsme dramatizovali lyžařské desatero a připomněli si volání na tísňovou linku.

Den jsme zakončili diskotékou, kterou jsme si všichni nesmírně užili.

Tak a zítra zase na svah!

Zdravíme do Prahy.

 

Zdravíme do Prahy!

 

Dnešní den jsme zažili snad všechny možné projevy počasí. Bílá tma střídala azuro, bezvětří i obrovské nárazy větru. 

Jedna skupina dětí se věnovala seznamování se s lyžemi, manipulací s nimi, koordinačními hrami a poznávání všech možných zákonitostí lyžování. Další tři skupiny se snažily se rozjezdit - vzpomenout si, co už na lyžích zvládali. A musíme naznat, že každý jednotlivec dnes udělal obrovský kus práce a posun ve svých lyžařských dovednostech.

A ráno jedeme zase ladit formu. 

Zdravíme do Prahy!

Přijeli jsme do sněhového království. Sněhu je opravdu spousta a stále sype. Děti byly hrozně samostatné. Hbitě povlékly postele, vybalily batohy. V 18 hodin jdeme večeřet a pak ještě chvíli ven na sníh.

Moc zdravíme do Prahy.